Čas dočasný spojenec rozumu

Povídky       1 037x zobrazeno Přidat komentář

Rozum je neviditelná mocná pomůcka člověka. Rozum umožňuje vymýšlet, přežívat a vyhrávat. Rozum je síla jedince, která dostane vše mu bylo předurčeno. Rozum pomocí těla, léčí tělo své nebo jiné. Rozum je všude kolem nás. Ale přijdou doby, kdy dostanete ránu na duši. Šrámy, jizvy a modřiny, které nejsou na první pohled viditelné. Jak si s nimi poradí váš rozum? Snaží se na to nemyslet? Nechává si poradit od jiných? Nebo snad přemýšlí o sebevraždě? Pokud ano, je to špatná volba. V žádném případě se nesmí nechat strhnout vlnou okolních vlivů. Ať už jde o jen krátkodobé několika hodinové nebo o střednědobé trvající několik dní či dlouhodobé trvající několik let, nechá rozum, ať si to většinou nechce přiznat sám, zvládnout svého nepřítele, který mu bude dočasně kamarádem – čas!

Čas je partnerem rozumu. Fyzicky se neukáže, nevydá jediný zvuk, není cítít a nedovolí nám si sáhnout ani ochutnat. Jen vnitřně víme, že existuje. Jeho pochod, který kráčí od začátku, kdy se narodil, je stejně rychlý a rázný, jako když stvořil vesmír, Slunce, Zemi, život a nakonec i člověka. Tím dal šanci rozumu, abychom se vyvíjeli, rostli, žili a užívali si. Čas dal rozumu sílu, aby tvořil, pracoval a rozvinul se po celém světě. Čas nám dal život a rozum, abychom věděli jak s ním naložit. Přitom sám věděl, jak to bude vypadat. Rozum zesílí natolik, že bude chtít vyhrát nad vším. Rozum stvořil válku, která bere životy. Rozum stvořil dnešní těchnický svět, ten nám pomáhá. Rozum nám velí, rozum dává, rozum bere. Prostě a jasně ovládá nás. A chce ovládnout i čas. Ten si však nechal poslední slovo, aby nakonec všechno srovnal. Rozum je chytrý a silný. Léčí tělo, vyrábí léky a ví, že proti nemoci je nejlepší prevence. Jenže když už se stane něco, co pošramotí vaši osobu zevnitř, rozum zazmatkuje a snaží se to řešit po svém. Ale až když zjistí, že je na všechno sám a sám to nedovede, až teprve v tuhle chvíli uzná porážku a žádá o pomoc svého stvořiltele – čas. Čas totiž narozdíl od rozumu ví, jak léčit duši. Jednoduše nechá to nějakou dobu plout, až to ošklivé odplave. Čas pomáhá rozumu zapomenout a rozum jenom musí přijít na to, jak to urychlit, jakým způsobem na to nemyslet. Čím méně si připomínáme špatné, tím rychleji zapomeneme. Jak jednoduše vysvětlitelné a pochopitelné. Jenže rozum doplácí na svoji tvrdost, která v tuto chvíli značně obměkčila a i když se snaží nemyslet, sem tam si vzpomene.

Rozum není tak silný, aby dokázal všechno a čas věděl o sobě, že taky všechno nezvládne. Čas narozdíl od rozumu ale své síli nepřeceňuje a nezneužívá. Ví, jak je použít. Myslíte si, že jste v něčem nejlepší? Že vás už nikdy nikdo neporazí? Ano, můžete být nejsilnější, nejrychlejší, největší. Ale jen určitou dobu, jen čas vám dovolí, jak dlouho to bude. Avšak váš rozum to umí více či méně prodloužit. Když to ale bude dlouho, začnete se nudit a rozum vám zavelí odejít a své žezlo předat druhému i když vašich kvalit zdaleka zaostává. Nuda je nápad času, aby se zbavil pyšného rozumu. Nebo se stane to druhé, z čeho budete mít větší radost. A to z prohry, protože ta vám teprve ukáže, že už jste pomalu na odchodu. Budete rádi, že nová krev byla lepší jak vy, pogratulujetemu mu a popřejete aby ten trůn, který jste tak dlouho hýčkal vy, aby se o něj někdo staral. Ale i v tomto případě řekl čas „dost!“ a ukázal rozumu, že je prostě slabší. A tak čas vyléčí nejen duši, ale i samotný rozum.

Sdílej:
    Štítky:, ,
    Hlasovat proti tomuto příspěvkuHlasovat pro tento příspěvek (zatím nehodnoceno)
    Loading...


    RSS (komentáře k příspěvku) TrackBack URL

    Komentáře