Jindrova životní cesta

Rok se s rokem sešel a je tu opět ten den, na který se těší všechny děti od těch nejmenších až po ty větší. Užijí si zábavu, uvidí svoje kamarády a v neposlední řadě zažijí nevšední věci, který každý den nevidí. Pro účastníky je to jednoznačně zábava, ale co pro organizátory? Stres, probděné noci, běhání a zařizování.

Jak jistě někteří víte, jsem v členem ZDM Slaný a tam se podílím na akcí, které se konají ve Slaném, naposledy na Husitech.

Ráno už jsem byl na nahou v 7 hodin, i když budík měl zvonit až za půl hodiny, tak jsem si dal ještě dvacet, jelikož jak jsem správně tušil mě čekal náročný den. Po krásně prospané půlhodince jsem se nasnídal a zapnul jsem PC, ale než jsem se nadál musel jsem vyrazit směr Slaný.

Nejdříve jsem ve Slaném nabral Toma a potom cestou 😀 ještě Káju, ten kdo chápe ten smajlík, tak se má, ostatním to zůstane skryto, bohužel… Na místo určené jsme dorazili přesně v 9 hodin, ten vláček mě donutil zastavit, ještě zaparkovat a jde se na věc, to parkování je taková krásná akce, koho to baví ať se přihlásí v komentářích. Mě osobně to vůbec nebaví, vměstnávat se mezi auta to není moje parketa, doufám, že se to časem změní.

Před vstupem na plochou dráhu jsme počkali ještě na Zuzku a šlo se dovnitř, kde jsme sebrali ještě Skleničku a hurá směr stanoviště ZDM, kde jsme museli vše připravit, ehm vše co nestihla Zuzka 2, divím se, že jí baví stávat tak brzo, i když mě to taky nevadí.

Když bylo vše připraveno, tak se musela vyklidit plocha, jelikož následovali ukázky, psovodů, vojenské, hasičské a záchranné techniky. A potom si mohli děti začít užívat.

Musím konstatovat, že to slunce dneska mělo sílu – slunko je svina. Ale i tak se dnešní den vydařil, děti se bezvadně bavili.