Každý člověk je nějaký. S tím se musím smířit, ale s tím, že někteří jsou chytří jako kdyby “sežralivšechnumoudrostsvěta”, jako “emerické rádio” a bůh ví jako co ještě jiného…
Tito lidé můžou být chytří a své nápady, myšlenky a řeči využívat, tam kde se to hodí a je to prospěšné, ale potom je tu druhá skupina, kterou bych nejradši neznal. Jsou to ti, kteří pořád někomu něco “cpou”, i když je to nemusí zajímat a dokonce je to může i obtěžovat, ale řekněte to takovému “chytrákovi”, nazve Vás blbcem, vysměje se Vám nebo dokonce řekne svým kamarádům, že se s Vámi nemají bavit, jelikož jste jednoduchý…
Hodně Vás to sere? Že ne, tak směle do toho a půl je hotovo! A pokud se chytnete nějakého jeho moudra a použijete ho proti němu, tak úspěch je o to větší 🙂
Ale potom jsou tu přemoudřelí lidé, které nepřímo potřebuje a rádi by jste se jich zbavili, otrávili je, zamordovali, ale musíte to udělat, tak aby jste si nepoškodili reputaci jinde? Na všechno co řekne, kývněte hlavou, myslete si něco o pr*deli a třeba “chytrák” někdy pochopí, že Vás prudí a už se neukáže…
A pokud to nepomůže, tak hlavu vzhůru, pořád ho můžete odpálit a nebrat zřetel na ostatní a ani na následky, jelikož zbavit se jednoho chytráka je lepší než ho do smrti poslouchat 😀
Štítky: každodenní trápeníRSS feed for comments on this post. TrackBack URL
Poslední komentáře