Když mamka v úterý řekla, že by se mělo jet do Vrbičan, tak mě ihned napadlo, co asi má v plánu Janyka, třeba bych jí mohl vytáhnout ven, aby mi ukázala Vrbičany. Hned jí píši na ICQ, jestli už má plán na sobotu, zatím nic, bezva.
Uff, jen paruka
Ve středu před tancováním mě málem trefí, když zaparkuji a zvednu hlavu a přes okénko jí vidím s červenými vlasy, OMG, co to ta holka udělala? Uff, jen paruka, tak to je cajk… Dvojitá procházka městem, jednou po tablech a druhá za pitím. Nj, člověk nemůže myslet na všechno, i když tu druhou cestu bych radši neabsolvoval. Proč musí láska bolet?
Potom sedíme ve škole, čekáme, než začne tancování a Janyka pobíhá po škole se “svou zbraní a střílí”…
Nechceš vzít foťák?
V sobotu ráno jsme ještě domlouvali podrobnosti a Janyka napsala, jestli bych sebou nechtěl vzít foťák, proč ne… Mamku jsem odvezl na návštěvu a zavolal Janyce, musela si pro mě dojít, jelikož Vrbičany moc neznám. Ještě jsme se stavili doma pro foťák a mohli jsme vyrazit… Musím uznat, že skály jsou tam pěkné a kdybych si chtěl náhodou někde skočit, tak už i vím kde…
Když jsme udělali pár fotek, tak jsme se šli podívat, co jsme vlastně nafotili. Několik fotek se nevydařilo podle našich představ, ale to se stává. Čas plynul velice rychle, dost jsme se nasmáli a už jsme se museli rozloučit, škoda… Ještě bych tam vydržel…
Fotogalerie
(zatím nehodnoceno)
Loading...RSS feed for comments on this post. TrackBack URL
Poslední komentáře