Prohlížel jsem si po delší době složku dokumety a našel jsem tam úkol z českého jazyka a rozhodl jsem se ho zde uveřejnit… Dokonce přemýšlím, že bych začal vymýšlet další pokračování, ale to už nezáleží na mě, ale na čtenářském ohlasu (komentářích).
Část psaná kurzívou je zadání z učebnice.
Slunečný jarní den jako vymalovaný. Na renesančním náměstíčku bylo jako vždy v neděli v podvečer liduprázdno. Kolem kašny uprostřed náměstíčka střídavě postával a procházel se asi dvacetiletý mladík, když v tom se na konci uličky vedoucí na náměstí objevila…
silueta osoby. Když mladík uviděl siluetu, ukončil své kroky a hleděl do uličky. Byl napjatý. Silueta se taktéž zastavila a hleděla směrem ke kašně. Po chvíli váhání zamířila rázným krokem přímo k mladíkovi. Jak se přibližovala, bylo poznat, že má na sobě dlouhý plášť a na hlavě kápi, aby nebyla poznat. Asi metr od mladíka se zastavila a hleděla přímo na něj. Bylo hrobové ticho. To všechno mladíka znepokojovalo, protože si šel vyvětrat hlavu od všedních starostí a nepředpokládal, že by někoho potkal. Navíc ne někoho tak tajuplného.
Osoba v kápi si cosi zamumlala a v tu chvíli se u její nohy objevilo zvíře, velký černý pes. Mladík byl znepokojený ještě víc, ale stále mlčel, čelo se mu orosilo a ruce se mu třásly. Pes pomalu přišel k mladíkovi a očichal si ho. Mladík ztuhnul. Když pes opět dosedl svému pánovi k noze, zaštěkal. Jeho pán promluvil a z hlasu bylo poznat, že je to mladá žena. „Dobrý podvečer, čekala jsem, že Tě tu potkám. Už pár týdnů Tě totiž sleduji“ Rozrušený mladík ze sebe vykoktal: „Vy-vy mě sledujete? Co po mě chcete? Já Vás ani neznám.“ Žena rázně odpověděla: „Následuj mě a na nic se neptej! Až přijde ten správný čas, všechno se dozvíš!“ Po těchto slovech se žena rozešla tím směrem odkud přišla. Pes seděl na svém místě. Mladík se nedůvěřivě vydal na cestu, pes ho následoval, což mladíka do jisté míry znepokojovalo. Procházeli úzkými uličkami městečka, všude byla tma a jen pouliční lampy jim svítily na cestu.
Když došli k lesu, žena se otočila a opět cosi zamumlala. Nebylo jí rozumět, ale pes věděl co má dělat. Sedl si k její noze a hleděl na mladíka. Mladík věděl o všem, co se ve městečku děje a když si všimnul, že stojí u lesa, který mu byl dobře znám, byl o něco klidnější. Stále ho však znepokojovala zahalená žena se psem. Všude byla tma, byly vidět jen tři siluety, které vykresloval měsíc, který tu noc jasně svítil. Žena si sundala kápi z hlavy, ale mladík stále nepoznal o koho se jedná.
(zatím nehodnoceno)
Loading ...Podobné příspěvky
RSS komentářů k tomuto příspěvku. TrackBack URL
Poslední komentáře