Ohlednutí za praxí

Blog       1 126x zobrazeno Přidat komentář

První co musím říct. Určitě Nám to dalo plno nových zkušeností a také nezapomenutelných zážitků. Dokonce jsem poznal i trochu víc Slaný, což nevím k čemu mi bude, když na názvy ulic jsem nekoukal, pouze vím, kdo bydlí, v kterém domě. Což se mi asi hodit moc nebude, ale co když přeci! 😀

Co bych mohl nyní říct o starých lidech nyní? Žijí ze vzpomínek na dětství, neuvědomují si co říkají nebo si to uvědomují, ale řeknou to a potom je to mrzí a rádi by to vzali zpět, ale to už nejde. Někteří si rádi popovídají a jiní jsou jako pěna, řeknou pouze co musí a nazdar. Další mají rádi společnost lidí a jsou za ní rádi a některým nevadí ale neprojevují se. Že to co jsem řekl platí i na mladé? Jo, jasně všichni jsou jenom lidé, jenom je mezi nimi věkový rozdíl, který nemusí být ani znát.
Nyní jdu do pečovatelské služby dokonce i na brigádu.

Už Vám povím pouze poslední dvě slova: Ahoj, Karlové!

Štítky: , ,
Hlasovat proti tomuto příspěvkuHlasovat pro tento příspěvek (zatím nehodnoceno)
Loading...


RSS feed for comments on this post. TrackBack URL

Komentáře