Poslední zvonění SOŠ Velvary

Akce       2 001x zobrazeno Přidat komentář

Naposledy jsme si sedli do lavic jen proto, abychom dostali poslední normální vysvědčení na střední škole. Abychom se naposledy viděli ve škole pohromadě. Se všemi se tak nějak oficiálně rozloučili, ano právě k tomu slouží poslední zvonění.

Na nižší ročníky čekalo na dvoře školy devět stanovišť, kterými museli projít, než byli vpuštěni do budovy školy. Při vstupu do školy všechny uvítal náš obchodní zástupce Tomáš, který nabízel za 150,- Kč volný průchod dvorem. Za vraty už na příchozí čekali maskérky Péťa a Miška, které všechny příchozí nalíčily. Po úspěšném nalíčení je čekala Verča, která pro ně měla připravené tři nádoby, ve kterých byl nejrůznější obsah. Do každého bylo potřeba sáhnout. Další zastávka byla občerstvovací, kdo by nechtěl alespoň jednou v životě okusit moučné červy zalité v želatině. Na dalším zastavění byla potřeba zout obuv, namočit si nohy a projít se v mouce, nic složitého… Po této zastávce se zaplnil prostor u pumpy, kde si všichni myli nohy…

Když si umyli nohy, tak si ve dvojicích měli za úkol házet vajíčkem – někteří si házení vyloženě užívali, jiný vajíčko vzali a mrštili jím po kolegovi, tak aby ho nemohl chytit. Když se vajíčko rozbilo, tak mohli studenti pokračovat k další občerstvovací zástavce, kde si mohli vybrat, co chtějí ochutnat – psí konzervu, psí granule v mléku nebo rohlík v mléku. Od těchto lahůdek pokračovali ke krásné červené buchtě neznámého původu ala, co dům dal. A nyní už jen poslední zastávka. Chcete vodu nebo Colu? Ti co brali vodu, tak na tom byli lépe. Zde dostali potom panáka na zpravení chutě.

Když všichni studenti prošli do školy, tak jsme měli trochu času na úklid dvora, kde následně proběhlo pasování třeťáků na čtvrťáky a úkoly pro učitele.

Třeťáci byli jako obvykle šerpováni toaletním papírem, ke kterému dostali ještě nápoj, který museli vypít, neptejte se, co v něm všechno bylo… Nápoji neunikla ani jejich třídní paní učitelka, která nečekala, že bude celou proceduru absolvovat s nimi.

A nyní když byli pasování u konce, tak přišli naši na řadu naši milí učitelé. Kteří se z toho chtěli nejdříve vymluvit, že mají volné vstupenky, které už zde ale neplatily. Po osvětlení situace, si učitelé vylosovali nějakého svého kolegu a museli ho předvést, což se jim velice povedlo. Druhý úkol vyplynul ze situace – dvou tělocvikář na škole, kteří měli za úkol předcvičovat svým kolegům, kteří po nich museli cviky opakovat. A nyní když byli učitelé dostatečně protaženi, tak se mohlo přistoupit k poslednímu úkoly – chytání slepic. U chytání slepic zůstává nevyřešená záhada – Co si pán řídící povídal s kohoutem?


Sdílej:
    Štítky:,
    Hlasovat proti tomuto příspěvkuHlasovat pro tento příspěvek (zatím nehodnoceno)
    Loading...


    RSS (komentáře k příspěvku) TrackBack URL

    Komentáře