Jindrova životní cesta » Bleskovky

Bylo nebylo

Jindřich Rubeš — Thu, 17 Sep 2009 18:01:37 +0000

Život je boj. Krásný a bolestivý boj. Snažíte se ze všech sil, aby jste na konec přišli na to, že nemá cenu se snažit, jelikož když se něco může posrat tak se to posere! Věříte, že jste našli smysl žitova, zvedáte se ze země. Smějete se, život Vás baví a najednou. Bum, a zase ležíte! No, kurva to je život. Jo, život je pes, zlej…

Ale musím se s tím poprat a jít zase dál. Není totiž všem dnům konec. Po světě pobíhá daleko víc přítažlivej ženskej, všichni to věděli a všichni se mi smáli…

Povedlo se! škola má časopis, ale přišla o web

Jindřich Rubeš — Thu, 16 Apr 2009 21:35:22 +0000

Konečně se to povedlo! Na naší škole se našla třída, která vydala první číslo školního časopisu. Spíše se povedlo jednu třídu do toho uvrtat, gratulace… Už jen na chodbě zavést schránku na náměty, aby mohli přispívat i ostatní studenti nebo vlastně jsem chtěl napsat zavést e-mail, kam by mohli ostatní posílat své příspěvky.

UPDATE 17.4.09: vyjádření pana řídícího k chybám

Sice se povedlo zavést vysněný školní časopis, ale zase na druhou stranu se povedlo odrovnat studenský web, kde jsem byl i já redaktorem. Jak nebýt příliš kritický a přitom vyzvednout přednosti časopisu před webem? Pokud by časopis vycházel jako měsíčník, tak určitě je více času na promyšlení struktury, článků, které se objeví, na grafické zpracování a prostě na všechno je více času… Kolik času je na webu, který nechce umřít? Zde jde hlavně o nějakou pravidelnost, jelikož pokud se na webu pravidelně něco neobjeví, tak to čtenáře přestává bavit kontrolovat, pokud tam nechodí jen kvůli fotkám Ale pokud vyplodíte jeden text za měsíc, tak je to o ničem a můžete zavřít a otevřít si trafiku, kde budete prodávat časopis

A jak já vidím první číslo?

Titulka mě donutila k zamyšlení… Jestli to myslí vážně? Druhá stránka úvodník – hned první věta ve mě vyvolala pocit, že to nebude to pravé a stránka mi přišla nevyužitá… Třetí strana a Martin Fenin, to s tím písmem, vymýšlel kdo? Další rubrika o plavkách… Mě se líbí ty růžové Ale výplň zelených není k zahození

Moje rady pro do dalšího čísla…

sjednotit písmo, využít max. dva druhy (nadpis a obsah)
maučit se správně lámat text
korigovat, korigovat a korigovat!

P.S.: Nikdy to neuvidím dobře, pokud to nebude precizně odvedená práce… VelvarskáStřední FOREVER!!! Ale i tak přeji všem zainteresovaným osobám GL

časopis ke stažení ZDE

EDIT: Takže od pana „řídícího“ jsem se dozvěděl, že chybky nevadí, jelikož v příštím čísle bude vše napraveno pokud, to přijde někomu, tak komické jako mě, tak ať tu nechá otisk
Proč mi to přijde komické? Jelikož vydat, něco kde jsou chyby a i celkem viditelné mi přijde jako odfláknutá práce, pod kterou se podepsal už „grafik“
A proto je lepší vést web, kde se chyby dají opravit dodatečně… Ale sme jsme jenom lidé a děláme chyby, takže doufám, že příště se to zlepší

Třídenní školní pohodička ve Velvarech

Jindřich Rubeš — Sun, 29 Mar 2009 21:30:18 +0000

Jak už se u nás ve škole stalo dobrým zvykem – učitel vymyslí projekt, který se nějak váže k vyučovacímu předmětu/předmětům studentům se potom dají informace a dál je jen na nich jak se s prácí poperou.

Projekt bude dvoudenní, první den budeme seznámeni s náplní nadcházejících dnů a posléze rozřazení do skupin, ve kterých budeme společně pracovat na zadané téma, ke kterému se nejdříve od učitelů dozvíme nějaké informace pro někoho nové pro jiné jen doplnění nebo osvěžení vědomostí. Aby jsme ve druhém dni mohli naše práce dokončit a každý si svůj projekt jak se patří odprezentovat a zakončit den zasedáním parlamentu, aj, doufám, že to nedopadne jako u nás

A ve středu se pojedeme kulturně vzdělávat do Kralupského kina, kde budou promítat Děti noci.

Nemyslet ale jak?

Jindřich Rubeš — Mon, 23 Mar 2009 21:24:53 +0000

Myšlení na Tebe mě bolí většinou je doprovázeno slzami. Všichni v mém okolí mi říkají: „Nemysli na ní“. Ale už mi neříkají, jak na Tebe nemám myslet.
Když Tě nevidím jsem relativně šťastný, občas se i usměji. Ale jak se má člověk smát se slzou v oku?

Vím přesně co chci, jen nevím jak to udělat – chci zapomenou, na Tebe, holku, tu kterou jsem strašlivě miloval, věřil v naší lásku, chtěl se za ní bít a byl jí zabit.

Vzkaz pro čtenáře: Chtěl bych být silný, ale jsem jen člověk, který má i slabé chvilky jako je tato…
P.S.: To že o tom/ní/nás nemluvím, neznamená, že na to/ní nemyslím…

O včerejším maturitním plesání

Jindřich Rubeš — Sat, 21 Feb 2009 21:03:52 +0000

Chtěl jsem napsat text o svém včerejším maturitním plese, ale bohužel se mi to nepovedlo, jakto? Myšlenky plynuly snažil jsem se je zachytit, ale byli různorodé jen ne k tématu. Trochu plesu by se tam našlo, ale pořád na ni nemůžu přestat myslet… Stále mi leze na mozek, dříve bych byl rád, ale nyní je to spíše na obtíž, jelikož chci myslet na věci reálné přímo se mě dotýkající, přestože tato se mě také dotýká, ale jinak než bych si přál!

Doufám, že zítra se mi povede něco vymyslet…

Jako omluvu, přijměte alespoň skromnou fotogalerii

Změna je život

Jindřich Rubeš — Mon, 09 Feb 2009 21:01:03 +0000

Nemůžu si to nechat pro sebe, musím to vykřičet do světa! Konečně jsem jí našel je milá, pěkná, usměvavá. Pořád se na mě jen směje a to mě naplňuje štěstím.

Štěstím, které jsem ztratil ale zatím ještě znova nenašel… A koho že jsem našel? No, přeci dobrou náladu, která mě nutí se smát.

Už si jí jenom udržet… Díky všem kteří mě podpořili, hlavně některým, J

Vysvědčení

Jindřich Rubeš — Thu, 29 Jan 2009 20:58:48 +0000

Ve škole se dostávalo vysvědčení a na krku jsou pololetní prázdniny, které krásně přejdou v prázdniny jarní. Komu by se to nelíbilo? Mě se to celkem zamlouvá.

Jen jsem si myslel, že moje prázdniny budou vypadat jinak, ale bohužel budu se s tím muset poprat

Měl jsem jednu čtyřku, pět trojek a nějaké ty dvojky a jedničky… A co vy?

Moje pocity

Jindřich Rubeš — Thu, 22 Jan 2009 20:55:13 +0000

Jak nejlépe vyjádřit svoje pocity? Napsat? To není nejlepší metoda, vždycky můžete na něco zapomenout. Proto jsem dneska zvolil metodu kresby, pokud máte někdo zájem, tak se podívejte…

K tomu není co víc dodávat, udělejte si obrázek sami…

Stačí málo a ležíte

Jindřich Rubeš — Tue, 20 Jan 2009 20:54:16 +0000

Ráno jsem šel do školy, než jsem vylezl ze vrat všechno bylo v pohodě, ale venku se vše změnilo, krásná ledová plocha. Skoro vůbec to neklouzalo, jenom jsem si myslel, že se skoro nedostanu na zastávku autobusu, jelikož dostat se do kopce, se zpočátku zdálo jako nesplnitelný úkol, který jsem ale zdárně zvládl a proto Vám píši, tento příspěvek ze školy.

No ještě, že v tom kopci stojí auta, o které se může člověk trochu zapřít, aby ten nezdolatelný kopec zdolal…

A co Vy a dnešní ráno? Dorazili jste do školy v pohodě nebo jste měli cestou nějaký karambol?

Prášek – jednou a naposledy!

Jindřich Rubeš — Wed, 14 Jan 2009 20:47:46 +0000

Prý pokecáme a bude to dobré… Normálně to tak je, člověk se potřebuje vypovídat… A já na to neměl dost sil! I kdybych chtěl tak bych to nedokázal, hned jak jsi na to vzpomenu oči se zaplní slzami, mozek vzpomínkami a já ze sebe nevydám ani hlásku, jen brek. Chtěl bych o tom mluvit jen s jedním človíčkem, doufám, že toho docílím, hrozně by nám to mohlo pomoct…

Potom mi byl doporučen prášek na nervy a vše bylo O.K. Doufám, že jsem ho vzal dnes poprvé a naposledy!