Opět jeden text, kde je dosti výstižný nadpis, který mluví za vše, ale k čemu by to bylo, kdybych psal jenom nadpisy a nevyjádřil se k nim, ano správně k ničemu, tak a teď k tématu.
RSS | RSS komentářů | Registrace na webu | Administrace | Nové heslo | Přihlásit se
Sedím, koukám do monitoru, ve sluchátkách mám dvě písničky pořád dokola (Měls mě vůbec rád a Mad World) a přemýšlím co psát mám šílené nutkání psát, ale smysly mam úplně jinde, tak jsem na to zvědavý. Moje nálada se blíží k nule, ale to je jenom malá krize, která snad brzo přejde, ona musí přejít nebo jí budu muset pomoc, jelikož se mi tento stav ve kterém jsem vůbec nelíbí.
Protože může přijít doba, kdy bude konec vaší lásky a vy pochopíte, že jste milovali málo nebo můžete pochopit třeba i něco jiného ale já jsem pochopil, že když Vám život může podrazit nohy, tak to udělá. Co se dá potom dělat. Vlastně nic, pouze se zvednout ze země a jít dál a doufat, že to neudělá znova, jako že určitě udělá a bude to v tu dobu, kdy to budete čekat nejméně.
Plná škola holek (80 z 90) a jen jedna ke které opravdu něco cítím, ikdyž to občas nedávám tím správným způsobem najevo nebo to vypadá úplně jinak, ale jenom ona je ta na kterou neustále myslím. Někdy blbu i s jinými holkami, to jsou pouze kamarádské taškařice, ale i tak jenom k jedné cítím to co k ní cítím.
Jednoduše řečeno: Miluji Tě.
Nejdříve trochu toho bezvýznamného žárlení, které nebylo potřeba a bylo přebíjeno sladkým dále moje blbost alias pravdomluvnost a co je teď ?
Pochubuji o nadpisu, jelikož si nejsem vůbec jistý, jestli se to vyplácí, jelikož když jsem dneska chtěl říct pravdu, tak jsem tvrdě narazil a nejspíš to bude tím, že jsem bláhový a myslel jsem si, že když povím pravdu, tak dokážu …
Ano je to tak dneska jsem si dopřával čokoládu po kilech, jelikož když život může, tak Vám podrazí nohy a VY s tím nic nenaděláte.
Můžete se snažit sebe víc, ale vždycky Vám to bude hovno platné. Takže pokud můžete běžte tomu svému štěstíčku naproti a to co nejrychleji, jelikož to co máte dnes už tak zítra být nemusí. A pokud si myslíte opak, tak jste bláhoví. Zde totiž neplatí co můžeš udělat dnes, odlož na pozítří a získáš dva dny volna…
Láska ta totiž na nikoho nepočká a pokud milujete, tak milujte dokud můžete a je Vám přáno milovat, protože vždycky se může něco posrat a Vy s tím potom hovno naděláte, jenom se budete trápit a třeba jako já jíst čokoládu po kilech aby jste si zlepšili náladu, ale vězte, že to moc nepomohlo jenom mi to udělalo vítr v už tak prázdné peněžence. Že bych si pořídil čokoládovnu??? Celkem dobrý nápad, ale potřeboval bych půjčit nějaký ten melounek… Nemáte někdo jeden radši dva zbytečné někde uložené? Pokud ano já je beru… Výměnou nabízím svojí bolavou hlavu, která každou chvíli bude explodovat, ale snad to nějak přežiji.
P.S.: Pokud někoho milujete, říkejte mu to neustále…
Nejdřív velká láska a potom otázky, které nejsou ani pro jednoho z dvojice jednoduché, jednomu se špatně vyslouvují, jelikož se bojí pravdy a druhý se brání, že to tak jak to vypadá vůbec není nebo taky je a zapírá.
Co dělat, když jsou obvinění falešná -> žárlení?
Musí se buď doufat, že se přestane ptát a Vy se nebudete muset obhajovat nebo udělat radikalní řez, který jistě bude jednoho nebo oba bolet, podle toho jak to z Vaší láskou vypadalo.
Nemůžu už to vydržet musím to někam napsat, držím už to v sobě dlouho a moc mě to užírá snad se to změní, když to napíšu…
Vše začalo před prázdninami, když se chodilo posledních 14 dní ještě do školy, zamiloval jsem se, byl jsem šťastný jako nikdy předtím… Ve škole jsme byli pořád spolu a potom jsem odešel na čtrnáct dní na praxi a ona se vrátila z jazykového kurzu, který naše škola pro prváky pořádá… Čili jsme se chvíli neviděli… Zrovna jsem byl doma sám a ještě k tomu na praxi, to byla nuda co pořád vymýšlet… (brat i rodiče daleko moc daleko, prostě krása, co víc si přát) Před koncem školy odjela na dovolenou a tak už jsem jí neviděl, alespoň jsme si psali KTZ (SMS)… Po čase mi napsala, že už se mnou nechce být a byl konec… Potom se ozvala, že by potřebovala pomoc s něčím do školy ( z technických důvodů neprozradím s čím – jednoduše řečeno šlo o podvod ala další ročník), tak jsem zajel do Velvar na kole a přivezl jsem co bylo potřeba, když někdo dělá reparát(y), tak musí do školy i o prázdniny (ještě, že jsem nemusel)… Když jsem přijel do Velvar, tak jsem na ní čekal v cukrárně, kterou máme naproti škole, byli tam nějaké čtvrťačky, které právě udělali reparát(y), tak jsem si s nimi povídal, čas plynul a potom mi přišla KTZ, tak jsem se podíval směrem ke škole a tam byla šla stále blíž, tak jsem si vzal batoh a šel za ní předal jí co bylo potřeba a odešel za spolužačkami ze čtvrtého ročníku (já chodím do třetího) a ještě jsem si s nimi chvíli povídal a potom odjel směr domů, na cestu jsem si pustil Rammsteiny a ujížděl co to dalo… Domů jsem dorazil k poledni a tak jsem se převlékl a dal si oběd a dál nevím co bylo….
Zbýval ještě týden do začátku školy a já se tam začal těšit i přes KTZ, které mi přišli, jednoduše konec, ale co nějak to přejdu (myslel jsem si), ale nepočítal jsem, že to bude tak hrozné… Stále jí vidím a pořád lituji našeho konce, ale co se dá dělat, to nvm, tak jdu dál a čekám co si na mě život připravil dalšího… Na další holku nemyslím, pořád myslím na tu jednu a samou, bylo to krásné škoda, že to tak rychle skončilo, kdyby se dal vrátit čas, ale to se nedá, tak je to asi v DELI…
James Blunt: Goodbye My Lover




Poslední komentáře