Tak jsem se vrátil

Blog       938x zobrazeno Přidat komentář

Dvanáct dní uplynulo velice rychle až moc, řekl bych. Ale vzpomínky jsou věčné a ty člověku nikdo nevezme a za to jsem rád. Jelikož takhle krásně odpočatý, ničím nestresovaný jsem dlouho nebyl a asi nebudu. Ten kdo se umí na dovolené nestresovat, tak má vyhráno a dokáže načerpat plno energie, kterou potom může vložit do práce.

Opakování je matka moudrosti aneb jak jsem se dostal na dovolenou. Tak si sedím u počítače, poslouchám muziku a brouzdám při tom na internetu a najednou zazvoní telefon „mamka“ aha zase něco potřebuje poradit :) zvedám to… A jen jednoduchá otázka: „Chcete na dovolenou?“ odpověď je jednoduchá „ano“ už se balí, mění peníze a zase balí. Vše zabaleno, připraveno, roaming aktivován a může se razit směr Ruzyně…

Cesta po dálnici je vždycky rychlá a nekomplikovaná pokud není zácpa a nebo nejste v Německu a není tam Gerchy se svým parťákem (nyní Tomem) :-D nj, ty filmy zanechají stopu. – Vstupujeme do rozlehlé letištní haly všude je plno lidi, rozhlédneme se a tu je přepážka VTT – Venus Trade Tours, tak si tam „razíme“ cestu, jsme přivítáni milým úsměvem, dostaneme všechny potřebné doklady a jdeme „nechat kufry na pospas osudu“ a už je tu pasovka a po ní kontrola na nebezpečné látky, že jsem jich sebou měl… Základní výbavu nikdy nenechávám doma – polní lékárnička, párek granátů, colt – proklatě nízko + 2x zásobník a hle já procházím sice to nemůžu pochopit, ale to nevadí… :) a nyní nás čeká hodina čekání na letadlo a potom dvě hodiny letu, letadlo přistálo, lidi se hrnou k přepážce, hlášení o příletu letadla a dodatek k nástupu: „nejdříve rodiče s dětmi“ ale na to se lidi asi nekoukají, mě to nechává chladným, jelikož vím, že beze mě neodletí a že můžu sedět místo toho abych se stál…

Letadlo přistává na Kosu… Trochu drclo o dráhu, lidé tleskají, ale já jelikož sleduji americké filmy, tak pronesu: „Ale ještě jsme nezastavili?!“ lidi kolem mě se otáčejí a smějí :). K letadlu přijíždějí schůdky, lidé vystupují a nastupují do zatím autobusů a hlavně padají vedrem, jelikož 38 stupňů, je celkem „hic“ :). Ještě štěstí, že autobus nás odveze do letištní haly, která je krásně klimatizovaná, i když poněkud malá (odbaví 2 letadla pro přílet a 2 pro odlet), naše kufry přijeli po chvilce a hned mezi prvními, takže super, jdeme ven z haly a koukáme, jestli někde neuvidíme průvodce z VTT a hle už běží, chlapec, o něco starší několik let žijících na ostrově Kos „Běžte do autobusů, které jste měli napsané na deskách.“ Tak tam jdeme, řidiči povíme z jakého jsme hotelu a on si podle toho dává kufry do „podpalubí“. Když všichni nastoupili průvodce obešel všechny autobusy, a pak si nastoupil do našeho a vyrazilo se na pouť po hotelech, kterou nám krátil vyprávěním, dokonce i vtipný byl -> v moři jsou řasy ale za 14 už tam nebudou (super! ale my tu budeme 12, jinak ok)
Za 40 minut jsme dorazili „autobuskem“ do hotelu, ubytováni jsme byli v mžiku a hned jsme se šli podívat na pláž a trochu projít areál hotelu. Areál byl rozlehlejší, všude samá zelená tráva a nějaké ty prolejzačky pro děti (A co děti, mají si kde hrát?). Kolem bazénu běhalo 5 animátorů, kteří lákali lidi na různé sportovní aktivity. Bylo z čeho vybírat animátoři fungovali odpoledne a dopoledne. Večer byl vždy Show Time, kde vytvářeli zábavu. Většinou za podpory lidí z řad diváků nejvěrnější jim byl Ital, žijicího v Itálii (ale vlastně na Jamajce, jak poznamenal Totto – Itálie je malý stát v Jamajce). Největší komik a bavič byl bezesporu Fillipo, který ale dostal zápal švindlu (ehm, plic) a nemohl vystupovat, věčná škoda ho chlapce. Potom tu byla atletka a yogínka Astri, který měla na triku gymnastiku a ranní cvičení. A dokonce jsme se domluvili i česky, jelikož v týmu animátorů bylo i slovenské zastoupení Poter a Lenka, takže bylo i s kým pokecat česky :).

Perličky na závěr

Jednou si tak sedím v hotolevé restauraci u večerě a příjde ke stolu číštík, optá se jestli bylo jídlo dobré a potom ještě prohodí česky s anglickým přizvukem „Jestli prý jsem nadržený?“ málem mi zaskočilo, když promluvil česky, jelikož bych to nečekal, ale Sali uměl jen jedno slovíčko, které ho, kdo si naučil a Poter to nebyl jak jsme se dozvěděli. Takže přiznejte se holky, která jste ho to naučila? :)
Dále bych měl napsat něco o našem průvodci, taky velice zábavné. Přijde na první úvodní schůzku. Všechno v pohodě, klídek, nikam nepospíchá, ale potom řekne, že už měl být dávno v druhém hotelu, my si chceme koupit zájezdy, ale on si v klidu odejde zapálit a přitom pospíchá, mno kua to mi nejde na rozum, buď pospíchám nebo jsem v klidu! Málem bych zapomněl na malého velice nebezpečného psíka, který patřil pánvi, který sbíral pytle s bordelem po hotelu, jakmile jsem tohoto pána zahlédl, tak jsem koukal na zem, jelikož měl velice nebezpečného psíka, který rád kousal do nohou, celkem bolestivé.

Dvanáct dní uteklo jak voda, stačil jsem se spálit, ale už je to krásně hnědé. Nejsem si jistý, jestli bych tento hotel navštívil podruhé, jelikož mít All inclusion a hotelového kuchaře na zastřelení je vražedná kombinace – neuměl používat sůl, buď to nebylo osolené vůbec a nebo naopak přesolené ( ale ze solí jsem měl i jiný zážitek, ale nemůžu to tu ventilovat, takže někdo ví a někdo ne, J)

VTT
hotel Atlantis

Sdílej:
    Štítky:,
    Hlasovat proti tomuto příspěvkuHlasovat pro tento příspěvek (zatím nehodnoceno)
    Loading...


    RSS (komentáře k příspěvku) TrackBack URL

    Komentáře