Jindrova životní cestaŽivot je sračka, ale je jen na Vás jak velká bude
RSS | RSS komentářů | Registrace na webu | Administrace | Nové heslo | Přihlásit se Zář 17
Život je boj. Krásný a bolestivý boj. Snažíte se ze všech sil, aby jste na konec přišli na to, že nemá cenu se snažit, jelikož když se něco může posrat tak se to posere! Věříte, že jste našli smysl žitova, zvedáte se ze země. Smějete se, život Vás baví a najednou. Bum, a zase ležíte! No, kurva to je život. Jo, život je pes, zlej… Klikni zde, pro přečtení celého příspěvku »   (zatím nehodnoceno) Loading ...Čer 14
Každý volný den je pěkný, ale tato neděle byla překrásná, nádherná – jednoduše: nepopsatelná. Dokonce bylo i pěkné počasí, mno i když já zrovna moc velké teplo nemusím, ale lepší než déšť nebo zima. Klikni zde, pro přečtení celého příspěvku » (zatím nehodnoceno) Loading ...Kvě 29
Cítím se jako vyžvýkaná žvýkačka. Sužuje mě pocit prázdnoty. Chtěl bych, aby všechno bylo jako dřív. Já byl zas ten vysmátý hoch, kterého nic netrápí, koukajíc na všechno s nadhledem a vyrovnaností sobě vlastní. Nenechal se ovládat vlastními pocity a trápeními, které ho rozežírají zevnitř. Ať dělám cokoliv, tyto pocity mě neopouštějí, pouze odchází do pozadí a do popředí se dostávají ty lepší. Smích, vnitř klid a vyrovnanost, které ale dlouho nevydrží a zase je vystřídají ty pocity marnosti a prázdnoty. Klikni zde, pro přečtení celého příspěvku » (zatím nehodnoceno) Loading ...Kvě 22
Pokud chcete někomu ublížit, co uděláte? Použijete násilí? Neblbněte, existuje i jednodušší řešení – slova! Stačí pár dobře mířených slov a vaší oběť zasáhnete ještě víc než kdyby, jste jí kopli. Fyzická rána rychle přebolí ale co rána slovem? Dokážete zapomenout, tak rychle? Chcete mít hodně nepřátel, tak stačí mluvit, tak aby to vašemu okolí ubližovalo a věřte, že na vás dlouho nezapomenou. Vaše slova jim neustále budou běhat hlavou a budou přemítat, proč jste to řekli. Proč zrovna vy, o kterých si to třeba ani nemysleli. Budete v jejich očích za špatného, budou vás nenávidět! Jsou slova, která si tolik nepřipouštíte, jelikož byla myšlena v legraci nebo si dokonce utahujete sami ze sebe. Zrovna se většina baví, protože si děláte srandu ze sebe samotného. I ten největší bručoun se zasměje, ale najdou se i tací, které tento druh humoru neuspokojuje a myslí si o takových lidech svoje. Morousové… Klikni zde, pro přečtení celého příspěvku » (zatím nehodnoceno) Loading ...Dub 23
Už dlouho se to ve mně hromadí. Cítím, že to chce ven. Kudy? To je jedno, na tom nezáleží. Na čem vlastně záleží? Na ničem! Všechno je zničeno, člověk je rozpolcený. Ví, co chce, ale když chce jeden, tak s planetou nepohne… A s myšlením lidí už vůbec, vždycky se musí najít skupinka lidí, kteří to chtějí také a hlavně za tím musí jít! Sedím, koukám před sebe hlavu opřenou o ruku a přemýšlím, co udělat, jestli to má vůbec cenu? Něco dělat. Má cenu nějaký ten bezvýznamný pohyb, který se později možná může stát významným nebo zůstat bez povšimnutí. Klikni zde, pro přečtení celého příspěvku » (zatím nehodnoceno) Loading ...Bře 23
Myšlení na Tebe mě bolí většinou je doprovázeno slzami. Všichni v mém okolí mi říkají: „Nemysli na ní“. Ale už mi neříkají, jak na Tebe nemám myslet. Klikni zde, pro přečtení celého příspěvku » (zatím nehodnoceno) Loading ...Bře 15
Máme je obdivovat nebo zatracovat? Jsou to slaboši nebo jsou silní, když to dokáží? Pokud chce člověk získat obdiv má na výběr nezpočet způsobů, jak to udělat. Jeden to udělá tak, druhý zase onak a třetí příjde a vezme si život. Když slyším, že si někdo vzal život, hned se mi vybaví plno otázek, ale žádné odpověďi, jelikož mrtví, toho moc nepoví… Klikni zde, pro přečtení celého příspěvku » (zatím nehodnoceno) Loading ...Úno 28
Byl přelom června a července 08 u nás ve škole zrovna probíhal projektový týden, v němž jsi studenti zvolili z několika variant, jak by chtěli prožít a zpříjemnit si tak konec školního roku. Já jsem si ještě s dalšími 6 studenty zvolil turistický kurz, kterému „velel“ p. Levý. Klikni zde, pro přečtení celého příspěvku » (zatím nehodnoceno) Loading ...Úno 17
Jsou období, kdy jste maximálně šťastní a nic vám nechybí, úsměv na rtech, všeobecná pohoda, radost ze života vize jasné budoucnosti, kde víte co chcete a jdete za přímo za tím. A najednou! Bum! Prásk! A ležíte. Válíte se na zemi. Chcete se zvednou? Padáte. Znova se zvedáte. A zase bum, ležíte! Ještě jednou? Ne? Budete ležet? Koukat co se děje… A potom se objeví lidé, přátelé, kteří vás zvednou. Pomůžou. Postaví vás na nohy. A ukážou novou cestu, směr. Klikni zde, pro přečtení celého příspěvku » (zatím nehodnoceno) Loading ...Úno 08
Neustále jsem si z tohoto slovního spojení dělal jen legraci. Přišlo mi to vtipné. Ale potom mě z ničeho nic začala bolet hlava, bolela den, dva, tři, prášky už moc nepomáhaly a tak jsem na to zůstal sám, ale co proti takové bolesti dělat? Přiznám se nic jsem nevymyslel. Jediné co mě napadlo bylo nemyslet na Ní… Hmm, krásně jednoduché řešení, už jen ho uskutečnit, tak jsem se snažil zaměstnávat mozek aby musel neustále něco dělat a nemohl na Ní myslet, celkem se mi to i dařilo. Jakmile ale byl nějaký volný prostor, ve kterém jsem mozek dostatečně nevytěžovat, tak se všechny myšlenky vrátily a mě opět nic nebavilo. Chtěl jsem jen jedno, aby všechno bylo jako dřív. Jak jednoduše se to píše, ale chtít musí dva. Klikni zde, pro přečtení celého příspěvku » (zatím nehodnoceno) Loading ... |
Poslední komentáře