Na konci roku jsme dostali podmět, aby jsme si vzali pod patronát první ročník a tak jsme se toho ujmuli. Nejdříve jsme přemýšleli co pro ně vymyslíme, aby se seznámili, poznali jak se každý zachová v nějaké situaci, kterou ve škole nelze zažít. Dlouho jsme přemýšleli s Tomem a potom z čistajasna přišel nápad. Který už je odzkoušený na školách a dokonce funguje. Zvolili jsme seznamovací víkend, tak myšlenka by byla, ale kam s nimi jet? Nejdříve jsme měli zamluvený ubytovnu na Mělníku, ale jelikož byla finančně náročná, tak jsme týden před vypuknutím akce hledali novou lokalitu jako vhodná se lokalita se ukázala Mšeno, kde jsme našli ubytovnu SK Mšeno, ano je to u hřiště, jsou tam dokonce dvě.
V pátek místo školy jsme vyrazili autobusem na cestu do Mšena, cesta ubíhala rychle, silnice byla volná, autobus už odbočuje ke hřišti studentíci vyskakují z autobusu a jdeme zjistit, kam se můžeme složit, paní vedoucí nám otevře ubytovnu a všichni se nahrnou dovnitř a začíná boj o pokoje, jeden jsme si s Tomem urvali i pro sebe, ale stálo to velké úsilí, stejně jsme tam ani moc nebyli, ale je potřeba někde složit kosti. Všichni hodili batohy na pokoj a šli jsme na oběd. Mlask, rajská s osmi, kdo by si dal také? Ba ne, dal jsem si jen čtyři, ale musím říct, že už jsem skoro zapomněl jak chutnají knedlíky z vody (znám z páry), knedlíky z vody mi chutnají víc 😉 Po obědě jsme si sedli do kroužku a začli jsme se představovat, jméno, odkud jsi a další uplynulo pár minut a už se všichni známe, tak a co teď? Rozvrhneme si plán a jde se na fotbálek, hrají všichni bez problémů jen některé to nebaví, ale alespoň chodí po hřišti i snaha se cení. Dokonce je tu i stůl tenis, takže se jdeme zeptat na míček, který po chvíli čekání na p. správce dostaneme a už se hraje, hraje se pořád, všechny to baví. Pořád někdo hraje, někdo se baví na pokoji, prostě volná zábava.
Na druhý den byl naplánován výlet na nedaleký Kokořín, cestou tam jsme byli poháněni vidinou Kokořínu, cesta uběhala v poklidu, až na jeden ztracený mobil, který jsem vzápětí našel, někdo musí chodit poslední a zrovna to nebyli kuřáci. V lese bylo celkem dost bahna, takže o zábavu nebyla nouze, jednou se do něj dokonce povedlo i zapadnou a málem i upadnout, tak jsem podal pomocnou ruku a vše bylo zachráněno 🙂 Když jsme viděli první hospůdku, tak jsme se chtěli jít občerstvit, ale bylo to zamítnuto, že je tu i druhá. Ano byla tu druhá hospůdka, ale ta už se mi nezdála, tak útulná jako vypadala ta první i to chlazené pivko bylo nějaké divné, ale lepší něco než nic. A zde jsme se rozdělili, jelikož všichni nechtěli jít na Kokořín, takže ti co chtějí jít odchod a zbytek zůstává. Kokořín už byl nedaleko, stačilo projít lesíkem a už jsme byli na parkovišti pod Kokořínem. Parkoviště bylo obsazené hlavně svatebčany, ano, na Kokoříně se konala svatba. Nejdřív jsme se museli po schodech dostat ke Kokořínu a potom už to bylo v pohodě celkem i po rovině. Když se všichni dostali na nádvoří, tak jsme šli zjistit kdy začíná prohlídka, když jsme zjistili, že za třičtvrtěhodiny, tak jsme šli pouze na věž, kde je to bez průvodce, trochu jsme se rozhlédli po okolí, kam naše oko dohlédlo vidělo pouze les, takže super výhled, ale vidět svatební průvod z ptačí perspektivy se každému nepoštěstí, takže k něčemu to dobré bylo. Když jsme se dostatečně pokochali, tak jsme se vydali zpět “do tábora”, nyní jsme zvolili jinou cestu, přeci nepůjdeme 2x stejnou cestou… Měli jsme se spojit s naší jednou polovinou, ale když se něco může pokazit, tak se to pokazí, čekali jsme půl hodinky a nic, tak se HH podívá na mobil a zjistí, že šli po svých, takže jsme čekali zbytečně, ale alespoň jsme si orazili před cestou. Cesta vedla mezi skalisky a do kopce a projevovala se únava, dokonce jsme měli dva raněné, ale všichni dorazili v pohodě. Jen měli nějaké problémy v kuchyni, že na nás museli čekat a že by co kdyby… Mno, prostě znáte to a když ne časem třeba poznáte. Po vydatném řízku, jsme si dali oraz, všichni se chtěli osprchovat a večer byl v plánu táborák, který se moc nevydařil, jelikož všichni si objednali buřt, holky jich koupili víc, hlavně, že koupili chleba. K ohni dorazilo 10 lidiček, takže si p.doktůrek vezl domů cca 20 buřtů, alespoň nebude trpět hlady 😀 Nechtěl bych…
Tak a je tu neděle den odjezdu, snídaně byla posunuta aby se všichni trochu prospali, oběd tím pádem taky a potom už se jen balilo a třeba i kravilo, ale to už je individuální. Někteří šli třeba do města do cukrárny. A potom přišel čas oběda, který byl taky super. Když se všichni najedli, tak se šli dobalit a potom s předstihem přijel autobus, takže jsme byli zaskočeni, tak jsme se do něj nahrnuli a hurááá domů.
Myslím si, že tento víkend svůj účel splnil, nejen prváci se mezi sebou seznámili, ale i “tvrdé jádro” čtvrťáku mohlo poznat prváky a jako čtvrťaci se mohli poznat z prváky, tak i prváci čtvrťáci a dokonce se od nich dozvědět nějaké neoficiální informace o škole. Dále čtvrťáci mohli alespoň z vyprávění poznat svoje učitele ve studenských letech, o kterých si povídali.
Fotogalerie
(zatím nehodnoceno)
Loading...RSS feed for comments on this post. TrackBack URL
Poslední komentáře